132:1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
132:2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
132:3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
132:4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
132:5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
132:6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
132:7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
132:8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
132:9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
132:10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
132:11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
132:12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
132:13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
132:14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
132:15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
132:16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
