TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 31:1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. 31:2 V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne. 31:3 Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval. 31:4 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne. 31:5 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi. 31:6 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný. 31:7 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám. 31:8 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou. 31:9 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé. 31:10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj. 31:11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly. 31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 31:1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. 31:2 V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne. 31:3 Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval. 31:4 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne. 31:5 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi. 31:6 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný. 31:7 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám. 31:8 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou. 31:9 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé. 31:10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj. 31:11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly. 31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. 31:2 V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne. 31:3 Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval. 31:4 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne. 31:5 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi. 31:6 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný. 31:7 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám. 31:8 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou. 31:9 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé. 31:10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj. 31:11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly. 31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:2 V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne. 31:3 Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval. 31:4 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne. 31:5 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi. 31:6 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný. 31:7 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám. 31:8 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou. 31:9 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé. 31:10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj. 31:11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly. 31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:3 Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval. 31:4 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne. 31:5 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi. 31:6 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný. 31:7 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám. 31:8 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou. 31:9 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé. 31:10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj. 31:11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly. 31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:4 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne. 31:5 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi. 31:6 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný. 31:7 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám. 31:8 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou. 31:9 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé. 31:10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj. 31:11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly. 31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:5 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi. 31:6 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný. 31:7 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám. 31:8 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou. 31:9 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé. 31:10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj. 31:11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly. 31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:6 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný. 31:7 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám. 31:8 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou. 31:9 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé. 31:10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj. 31:11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly. 31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:7 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám. 31:8 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou. 31:9 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé. 31:10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj. 31:11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly. 31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:8 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou. 31:9 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé. 31:10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj. 31:11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly. 31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:9 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé. 31:10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj. 31:11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly. 31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj. 31:11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly. 31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly. 31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou. 31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená. 31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou. 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty. 31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají. 31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své. 31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. 31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou. 31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
31:25 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.
