TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 29:1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství. 29:2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid. 29:3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. 29:4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji. 29:5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. 29:6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. 29:7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 29:8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 29:9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 29:10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 29:11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 29:1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství. 29:2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid. 29:3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. 29:4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji. 29:5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. 29:6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. 29:7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 29:8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 29:9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 29:10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 29:11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství. 29:2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid. 29:3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. 29:4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji. 29:5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. 29:6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. 29:7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 29:8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 29:9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 29:10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 29:11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid. 29:3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. 29:4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji. 29:5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. 29:6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. 29:7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 29:8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 29:9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 29:10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 29:11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. 29:4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji. 29:5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. 29:6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. 29:7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 29:8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 29:9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 29:10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 29:11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji. 29:5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. 29:6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. 29:7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 29:8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 29:9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 29:10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 29:11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. 29:6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. 29:7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 29:8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 29:9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 29:10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 29:11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. 29:7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 29:8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 29:9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 29:10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 29:11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 29:8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 29:9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 29:10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 29:11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 29:9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 29:10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 29:11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 29:10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 29:11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 29:11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
