1:2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
1:3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
1:4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
1:5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
1:6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
1:7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
1:8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
1:9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
1:10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
1:11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
1:12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
1:13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
1:14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
1:15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
1:16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
1:17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
