TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - MISC - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 6:1 Odpovídaje pak Job, řekl: 6:2 Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla. 6:3 Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává. 6:4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně. 6:5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou? 6:6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké? 6:7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého. 6:8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh, 6:9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne. 6:10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího. 6:11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? 6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 6:1 Odpovídaje pak Job, řekl: 6:2 Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla. 6:3 Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává. 6:4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně. 6:5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou? 6:6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké? 6:7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého. 6:8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh, 6:9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne. 6:10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího. 6:11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? 6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:1 Odpovídaje pak Job, řekl: 6:2 Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla. 6:3 Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává. 6:4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně. 6:5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou? 6:6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké? 6:7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého. 6:8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh, 6:9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne. 6:10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího. 6:11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? 6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:2 Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla. 6:3 Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává. 6:4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně. 6:5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou? 6:6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké? 6:7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého. 6:8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh, 6:9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne. 6:10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího. 6:11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? 6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:3 Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává. 6:4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně. 6:5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou? 6:6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké? 6:7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého. 6:8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh, 6:9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne. 6:10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího. 6:11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? 6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně. 6:5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou? 6:6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké? 6:7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého. 6:8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh, 6:9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne. 6:10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího. 6:11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? 6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou? 6:6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké? 6:7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého. 6:8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh, 6:9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne. 6:10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího. 6:11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? 6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké? 6:7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého. 6:8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh, 6:9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne. 6:10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího. 6:11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? 6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého. 6:8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh, 6:9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne. 6:10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího. 6:11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? 6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh, 6:9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne. 6:10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího. 6:11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? 6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne. 6:10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího. 6:11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? 6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího. 6:11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? 6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? 6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? 6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, 6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? 6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové, 6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. 6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. 6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. 6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, 6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. 6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. 6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? 6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? 6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. 6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? 6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? 6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. 6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. 6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. 6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
6:30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
