TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - MISC - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 23:1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou. 23:2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný. 23:3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný. 23:4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň. 23:5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. 23:6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 23:7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 23:8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 23:9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 23:10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 23:11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 23:1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou. 23:2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný. 23:3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný. 23:4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň. 23:5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. 23:6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 23:7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 23:8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 23:9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 23:10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 23:11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou. 23:2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný. 23:3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný. 23:4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň. 23:5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. 23:6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 23:7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 23:8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 23:9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 23:10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 23:11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný. 23:3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný. 23:4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň. 23:5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. 23:6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 23:7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 23:8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 23:9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 23:10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 23:11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný. 23:4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň. 23:5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. 23:6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 23:7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 23:8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 23:9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 23:10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 23:11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň. 23:5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. 23:6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 23:7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 23:8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 23:9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 23:10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 23:11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. 23:6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 23:7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 23:8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 23:9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 23:10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 23:11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 23:7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 23:8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 23:9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 23:10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 23:11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 23:8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 23:9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 23:10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 23:11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 23:9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 23:10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 23:11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 23:10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 23:11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 23:11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
23:35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
