2:1 Proto nemáš výmluvu, ó každý člověče, který soudíš, neboť v čem soudíš jiného, [v tom] odsuzuješ sám sebe, poněvadž [ty,] který soudíš, děláš totéž.
2:2 Víme přece, že Boží soud proti těm, kteří dělají takové věci, je podle pravdy.
2:3 Domníváš se tedy, ó člověče, který soudíš ty, kteří provozují takové věci, a [přitom] děláš totéž, že ty unikneš Božímu soudu?
2:4 Anebo pohrdáš bohatstvím jeho laskavosti, shovívavosti a trpělivosti? Nevíš, že Boží dobrota tě vede k pokání?
2:5 Ale [ty] podle své tvrdosti a nekajícího srdce sám sobě shromažďuješ hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého Božího soudu.
2:6 On "odplatí každému podle jeho skutků":
2:7 těm, kteří vytrvalostí v konání dobra hledají slávu, čest a nesmrtelnost, věčným životem;
2:8 těm však, kteří jsou svárliví a neposlušní pravdě, ale poslouchají nepravost, [odplatí] zuřivostí a hněvem,
2:9 soužením a úzkostí, duši každého člověka, který koná zlo, předně Židu, ale i Řeku.
2:10 Avšak sláva, čest a pokoj každému, kdo koná dobro, předně Židu, ale i Řeku.
2:11 Neboť Bůh nestraní nikomu.
2:12 Všichni, kteří hřešili bez Zákona, bez Zákona také zahynou; a všichni, kteří hřešili pod Zákonem, budou Zákonem souzeni.
2:13 (Neboť před Bohem nejsou spravedliví ti, kdo Zákon slyší, ale ospravedlněni budou ti, kdo Zákon plní.
2:14 Když totiž pohané, kteří nemají Zákon, dělají z přirozenosti to, co Zákon [přikazuje], takoví, ač nemají Zákon, jsou Zákonem sami sobě.
2:15 Takoví prokazují dílo Zákona zapsaného v jejich srdcích, [což] dosvědčuje i jejich svědomí a myšlenky, které se navzájem obviňují anebo obhajují.)
2:16 [To se stane] v den, kdy Bůh bude soudit lidská tajemství podle mého evangelia skrze Ježíše Krista.
2:17 Hle, ty si říkáš Žid, spoléháš na Zákon a chlubíš se Bohem.
2:18 Znáš [jeho] vůli a rozeznáváš, co je správné, neboť jsi vyučován ze Zákona.
2:19 Jsi přesvědčen, [že] jsi vůdcem slepých a světlem těch, kteří jsou ve tmě,
2:20 vychovatelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, [někým,] kdo má obraz poznání a pravdy v Zákoně.
2:21 [Proč] tedy ty, který učíš jiného, neučíš sám sebe? Ty, který vyhlašuješ, [že] se nemá krást, kradeš?
2:22 Ty, který říkáš: "Necizolož!" cizoložíš? Ty, který se štítíš model, se dopouštíš svatokrádeže?
2:23 [Ty], který se chlubíš Zákonem, zneuctíváš Boha přestupováním Zákona?
2:24 Neboť "Boží jméno je mezi pohany tupeno kvůli vám", jak je napsáno.
2:25 Obřízka totiž skutečně prospívá, dodržuješ-li Zákon; pokud jsi však přestupníkem Zákona, tvá obřízka se stala neobřízkou.
2:26 Jestliže tedy neobřezaný [člověk] zachovává ustanovení Zákona, nebude se jeho neobřízka počítat za obřízku?
2:27 A nebude ten, který [je] podle těla neobřezán, [ale] plní Zákon, soudit tebe, který [i] s literou a obřízkou Zákon přestupuješ?
2:28 Židem totiž není ten, kdo [je jím] zjevně a obřízka není to, co [je] zjevné na těle;
2:29 ale Židem [je] ten, kdo [je jím] v nitru a [má] srdce obřezané Duchem, ne literou, jehož chvála není od lidí, ale od Boha.
