20:1 Když pak to pozdvižení skončilo, svolal Pavel učedníky, rozloučil se [s nimi] a vydal se na cestu do Makedonie.
20:2 A když prošel ty kraje a povzbudil je mnohými slovy, přišel do Řecka
20:3 a pobyl [tam] tři měsíce. Poněvadž mu [však] Židé činili úklady, když měl vyplout do Sýrie, rozhodl se, že se vrátí přes Makedonii.
20:4 Až do Asie ho tedy doprovázel Sopater z Berie, z Tesalonických pak Aristarchos a Sekundus, Gaius z Derbe, také Timoteus, a z Asie Tychikus a Trofimus.
20:5 Ti šli napřed a čekali na nás v Troadě.
20:6 My jsme pak po dnech nekvašených chlebů vypluli z Filip a během pěti dnů jsme dorazili k nim do Troady, kde jsme strávili sedm dní.
20:7 A když se učedníci prvního dne po sobotě sešli k lámání chleba, Pavel k nim mluvil, protože měl nazítří jít pryč, a protáhl [svou] řeč až do půlnoci.
20:8 V horní místnosti, kde byli shromážděni, bylo hodně svítilen,
20:9 avšak jednoho mladíka jménem Eutychus, sedícího na okně, přemáhal hluboký spánek. A když Pavel mluvil ještě déle, byl spánkem přemožen a spadl z třetího poschodí dolů a zvedli [ho] mrtvého.
20:10 Pavel tedy sestoupil dolů, padl na něj, objal [ho] a řekl: "Neznepokojujte se, vždyť jeho duše je v něm!"
20:11 Pak vystoupil nahoru, lámal chléb, pojedl a [ještě] dlouho hovořil, až do rána, a tak odešel.
20:12 A toho chlapce přivedli živého a byli velice povzbuzeni.
20:13 My jsme tedy šli napřed na loď a vypluli jsme k Assu, kde jsme k sobě měli vzít Pavla; tak to totiž nařídil, protože chtěl jít sám pěšky.
20:14 A když se s námi v Assu setkal, vyzvedli jsme ho a přijeli jsme do Mitylény.
20:15 Potom jsme odtud odpluli a druhého dne jsme se dostali naproti [ostrovu] Chios. Následující [den] jsme připluli k Sámu a zůstali jsme v Trogylliu. Nazítří jsme pak dorazili do Milétu.
20:16 (Pavel se totiž rozhodl minout Efez, aby se nezdržel v Asii, protože spěchal, aby se pokud možno dostal na den Letnic do Jeruzaléma.)
20:17 Z Milétu tedy poslal [zprávu] do Efezu a zavolal k sobě starší církve.
20:18 Když k němu přišli, řekl jim: "Vy víte, jak jsem byl s vámi po všechen ten čas od prvního dne, kdy jsem přišel do Asie:
20:19 Jak jsem sloužil Pánu se vší pokorou a s mnoha slzami a zkouškami, které na mě přicházely skrze úklady Židů;
20:20 jak jsem neopomněl nic užitečného, abych vám to neoznámil a neučil vás veřejně i po domech;
20:21 [jak] jsem Židům i Řekům vydával svědectví o pokání k Bohu a o víře v našeho Pána, Ježíše Krista.
20:22 A hle, já nyní jdu, puzen Duchem, do Jeruzaléma a nevím, co se mi v něm má stát,
20:23 mimo to, že mi Duch Svatý v každém městě vydává svědectví, že mě čekají pouta a soužení.
20:24 Ale [já] na to nic nedbám, ani si necením své duše víc, než abych s radostí dokončil svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše: abych vydával svědectví evangeliu Boží milosti.
20:25 A hle, já nyní vím, že vy všichni, mezi kterými jsem chodil a kázal o Božím království, již nikdy nespatříte mou tvář.
20:26 Proto vám dnešní den vydávám svědectví, že jsem čistý od krve všech [lidí],
20:27 protože jsem neopomněl oznámit vám veškerou Boží vůli.
20:28 Dbejte tedy na sebe i na celé stádo, nad nímž vás Duch Svatý ustanovil biskupy, abyste pásli Boží církev, kterou získal svou vlastní krví.
20:29 Já totiž vím, že po mém odchodu mezi vás vstoupí draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo.
20:30 I z vás samotných povstanou muži, kteří budou mluvit převrácené věci, aby strhli učedníky za sebou.
20:31 Proto bděte a pamatujte, že jsem po tři roky nepřestával dnem i nocí se slzami napomínat jednoho každého [z vás].
20:32 A nyní vás, bratři, svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vás vybudovat a dát vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
20:33 Od nikoho jsem nechtěl stříbro, zlato ani roucho.
20:34 Však sami víte, že to, co jsem potřeboval já i ti, kdo byli se mnou, obstarávaly tyto ruce.
20:35 Ve všem jsem vám ukázal, že máme takto pracovat, podporovat slabé a pamatovat na slova Pána Ježíše, protože on řekl: 'Požehnanější je dávat, než dostávat.' "
20:36 A když to řekl, poklekl s nimi všemi a modlil se.
20:37 A všichni se dali do velikého pláče, padali Pavlovi kolem krku a líbali ho.
20:38 Nejvíce se rmoutili nad těmi slovy, která řekl - že už nikdy nespatří jeho tvář. A [tak] ho doprovázeli k lodi.
