TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 3:1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího. 3:2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu. 3:3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den. 3:4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé. 3:5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí. 3:6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli. 3:7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj. 3:8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou. 3:9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl. 3:10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších. 3:11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý. 3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 3:1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího. 3:2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu. 3:3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den. 3:4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé. 3:5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí. 3:6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli. 3:7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj. 3:8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou. 3:9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl. 3:10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších. 3:11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý. 3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího. 3:2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu. 3:3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den. 3:4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé. 3:5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí. 3:6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli. 3:7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj. 3:8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou. 3:9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl. 3:10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších. 3:11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý. 3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu. 3:3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den. 3:4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé. 3:5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí. 3:6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli. 3:7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj. 3:8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou. 3:9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl. 3:10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších. 3:11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý. 3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den. 3:4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé. 3:5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí. 3:6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli. 3:7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj. 3:8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou. 3:9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl. 3:10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších. 3:11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý. 3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé. 3:5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí. 3:6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli. 3:7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj. 3:8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou. 3:9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl. 3:10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších. 3:11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý. 3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí. 3:6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli. 3:7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj. 3:8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou. 3:9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl. 3:10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších. 3:11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý. 3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli. 3:7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj. 3:8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou. 3:9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl. 3:10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších. 3:11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý. 3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj. 3:8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou. 3:9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl. 3:10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších. 3:11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý. 3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou. 3:9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl. 3:10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších. 3:11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý. 3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl. 3:10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších. 3:11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý. 3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších. 3:11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý. 3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý. 3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám. 3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:13 Postřelil ledví má střelami toulu svého. 3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den. 3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem. 3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela. 3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí, 3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu. 3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč, 3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně. 3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám), 3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho, 3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá. 3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm. 3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. 3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. 3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého, 3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo, 3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje, 3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou. 3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:31 Neboť nezamítá Pán na věčnost; 3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. 3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských. 3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi, 3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího, 3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje. 3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal? 3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? 3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své? 3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. 3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. 3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. 3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. 3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. 3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. 3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. 3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. 3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. 3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, 3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. 3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. 3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. 3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. 3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. 3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. 3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. 3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. 3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. 3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. 3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. 3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, 3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. 3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. 3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. 3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. 3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
